První sněhové vločky.
První mráz.
První adventní neděle. A letos se nám právě ona oblékla do bílého naducaného hávu.
Jen javory si nechaly na zmrzlých, zasněžených větvích pár zářivě žlutých baněk svých vlastních listů.
Na zimomřivých dubech zůstaly, jako každým rokem, všechny listy, které teď tvoří pestrou sněhovou čepici s okrovými lemy.
Zima obštrykovala bílou úplně všechno kolem sebe. Kulichy nasadila i chuchvalcům trávy, rukavice každé větvičce na stromech.
Bělostnou beranici narazila na střechy domů, které vypadaly úplně pohádkově. Paličkovanou kraječkou vyparádila potůčky
a řeky kolem břehů. Teplou bílou podkolenku nasadila každému kmeni ovocných stromů. Bílou nadílku teď elegantně podtrhuje zlatá
barva adventních svícnů a hvězd v oknech domů. Za nimi se už začíná linout vůně vanilky, skořice, kakaa a oříšků...
..... a všichni se pomalu chystají na nejočekávanější večeři v celém, celičkém roce.
Jak já se na ni těším.
Stále jako když jsem byla malá holka.
No... přiznám se, že ještě mnohem více.